Střízlivost úplně změnila to, jak prožívám nudu. A je to jedna z nejpodivnějších věcí, kterých jsem si všiml potom, co jsem nějakou dobu zůstal střízlivý.
Když nuda působila nebezpečně
Nuda pro mě dřív byla nebezpečná. Doslova hrozivá.
Ve chvíli, kdy se věci ztišily, můj mozek okamžitě začal hledat způsob, jak před tím utéct. Obvykle pití. Myslel jsem si, že nuda je takový nepříjemný prostor, který musím co nejrychleji zaplnit: dokonce i v rozhovorech, kdy to nedávalo žádný smysl. I když nebyl žádný logický důvod k panice.
Když mě přepadla nuda, musel jsem uspořádat večírek. Nebo aspoň začít pít. To byla automatická reakce, zadrátovaná tak hluboko, že jsem ji ani nezpochybňoval.
Pokřivené spojení mezi alkoholem a nudou
Nikdy jsem si neuvědomil, jak moc alkohol překroutil nudu ve spouštěč. Nešlo jen o to, že pití zaplňovalo nudné chvíle: dělalo to, že samotná nuda byla nesnesitelná.
Každá tichá chvíle se stala jakousi prázdnotou, která si žádala okamžitou akci. A alkohol byl vždycky to první řešení, po kterém můj mozek sáhl.
Jak střízlivost všechno změnila
Teď je to jiné. Úplně jiné.
Někdy je nuda dokonce tak nějak klidná. Dokážu sedět v tiché chvíli, aniž by se k tomu má nervová soustava chovala jako k mimořádné situaci.
Z nudy se zase stala normální lidská emoce: jako ostatní emoce. Ne něco nebezpečného, co je potřeba okamžitě napravit. Prostě... normální.
Pořád ten prostor zaplňuju, ale jinak
Pořád aktivně přemýšlím o tom, čím nudu vyplnit. Nejsem najednou v pohodě s nekonečnou prázdnotou nebo tak něco.
Ale teď je to něčím skutečným. Ne jen „pojďme pít".
Možná je to čtení. Možná procházka. Možná to, že si vážně popovídám místo toho, abych jen vyplnil ticho pitím. Možnosti se rozšířily ve chvíli, kdy jsem odstranil tu automatickou alkoholovou reakci.
Co to znamená pro zotavení
Pokud jsi na začátku své střízlivosti a nuda tě zahlcuje, jako by tě tlačila k pití, nejsi v tom sám. Tak to na začátku má být.
Tvůj mozek je zvyklý brát nudu jako spouštěč k pití. Chvíli trvá, než se to spojení rozpadne.
Ale nakonec nuda přestane působit nebezpečně. Stane se z ní to, čím doopravdy je: jen normální emoce, která signalizuje, že bys možná chtěl dělat něco jiného. Žádná mimořádná situace. Žádná krize. Prostě... nuda.
A někdy je dokonce klidná.
