Tak je to oficiálně 3 měsíce úplné střízlivosti! Co k tomu dodat? Cítím se skvěle.
Spánková revoluce
Můj spánek se snadno zlepšil dvojnásobně: probouzím se mnohem odpočatější a usínám naprosto bez problémů. Se spánkem jsem se potýkal celý život, takže pro mě je tohle obrovská výhra.
Celý svůj současný život jsem si vlastně postavil kolem dobrého spánku, a možná u toho prostě zůstanu.
Občas je to trochu nuda a ano, čas od času duše touží po nějaké "oslavě", ale každé ráno, když se probudím úplně odpočatý, si říkám: sakra, tohle je ono, tohle je ta oslava.
Na kontextu záleží
Pro kontext: dřív jsem pil hodně, takže ty změny jsou docela výrazné. Pokud patříš mezi ty, kdo pijí jen příležitostně, asi žádné šílené zázraky neuvidíš, ale podle všech seriózních výzkumů ti to stejně neuškodí, když s tím skoncuješ.
Výhody střízlivosti
Výhody střízlivosti? Spousta. Tady je jen pár z nich:
1. Vylepšení spánku
Ta pověstná spánková proměna. Spánek je vždycky půlka úspěchu. Začal jsem si ho hodně chránit. Občas to pokazím a zůstanu vzhůru dlouho do noci hraním s kamarády, ale celkově je to v pohodě.
2. Autentické spojení se sebou
Mnohem bližší spojení se sebou samým. Začneš si uvědomovat, že: počkat, já tohle vlastně ani dělat nechci. Jen jsem to dřív snášel u piva.
Stejné je to s některými společenskými interakcemi: všimnu si, že mě něco znervózňuje, a místo abych to otupil, řeknu si: dobře, jak to vyřeším? A já to fakt vyřeším. Šílené.
3. Zvládnutí rutiny
Je mnohem snazší držet se rutiny. Vím, jak se budu ráno cítit: produktivní, plný energie, připravený jít do posilovny.
Život působí disciplinovaněji, a to je klíčové, když jdeš za dlouhodobými cíli, místo abys jen poletoval sem a tam. Teď mám docela jasnou představu o tom, jaký život chci, a to je důležité.
4. Duševní stabilita
Duševní stabilita a více optimismu. Ty náhlé propady typu "všechno je na nic"? Pryč. Je tu jen tahle stálá, nenápadná pozitivita ohledně života i sebe sama.
I když se životu zrovna nedaří, pomáhá přemýšlet, jako by se dařilo. Ale upřímně, věřím, že věci dopadnou tak, jak si je představuju. Moc se těším na svůj zimní únik a už k němu mám stanovené cíle.
5. Tělesné zdraví
Zdraví střev. Docela jasné, ne? Mám zdravější jídelníček a alkohol je pro trávicí systém čistý odpad. Doslova ničí každou jeho část.
Výbuch produktivity
Postavil jsem čtyři mobilní aplikace, založil YouTube kanál a pravidelně sdílím svou cestu indie vývojáře. Reálně tu probíhá růst: v číslech i v nových (online) kontaktech.
Jasně, začínám mít pocit, že jsem se zase moc odklonil do "produktivních aplikací", ale co naděláš, život je cesta. Ono se to srovná.
I tak to byla super produktivní fáze. A jsem upřímně hrdý na Sober Tracker: i když je to ta nejjednodušší věc, co jsem kdy udělal, lidé ji opravdu používají a sdílejí se mnou svůj pokrok. To je úžasné.
Nějaké nevýhody?
Nějaké nevýhody? Vlastně ani ne. Ale probíhá pár proměn:
1. Faktor "nudy"
Občas mi připadá, že jsem nudnější. Nechce se mi vyrážet pařit ani být vzhůru celou noc. Ale teď mám svoje vlastní "párty", jen se konají v 6:30 ráno.
Změnily se. To je v pořádku. Vzhledem k tomu, že mám rozjetý cíl proměnit tělo, dává to smysl. Možná se k pařbám zase někdy vrátím. Nebo je to teď prostě "namaste-běh-jóga". V ideálním případě najdu rovnováhu, protože párty jsou zábava.
2. Faktor ostrosti
Občas si připadám víc... nevybíravý? Ostřejší? Alkohol mi dřív obrušoval hrany, díky němu bylo snazší plynout s konverzací. Teď jsem spíš: "ne, tohle je nesmysl, nesouhlasím."
Mám víc energie věci zpochybňovat. I tak se ale celkově rozhodně chovám rozumněji, víc jako laskavý člověk. Jen teď táhnu jasnější hranice.
3. Fáze "co teď?"
Tahle je trochu hloupá, ale: co sakra dělat se životem? Hlavně na začátku jsem si říkal: jak teď mám relaxovat? Jak zvládat stres? Co vůbec chci dělat?
Cítil jsem se ztracený a víc ve stresu než dřív. Alkohol to všechno otupoval. Prostě sis řekl "ále, dobrý" a usrkával jsi něco. Bez něj si říkáš "tohle je na nic a nemám tušení, co dělat." Ale když se nad tím zamyslíš, ono to přejde.
4. Společenská nešikovnost
Společenská nešikovnost. Moc nezapadám do "normální" škatulky (ale žádný úplný podivín nejsem, neboj), takže se občas cítím společensky mimo.
Alkohol dřív fungoval jako sociální lepidlo: pomáhal mi snáz přijmout sebe i ostatní. Teď je ale cílem cítit se dobře i bez něj. To je ta práce.
5. Barová kultura
Barová kultura. Buďme upřímní: bary, barová estetika, společenské okruhy postavené kolem barů, to všechno je super. Trik je naučit se mít ta místa rád i střízlivý.
To není žádná kouzelná dovednost. Jen jsem na to zatím neměl čas ani energii, mám jiné cíle, na které se soustředím.
Závěrem
Takže ano: jsem naprosto spokojený, že žiju bez alkoholu. Tu alkoholickou verzi sebe sama vůbec nepostrádám.
Jistě, můj mozek se občas snaží vyžebrat pivo, ale to se snadno spraví procházkou, hraním, popovídáním nebo nějakým hloupým koníčkem.
A jsem si jistý, že to bude zkoušet dál, protože pro mozek je chlast levný dopamin za pár drobných.
Ale heleď: ty pracuješ pro mě, mozku, ne naopak. A zatím to jde dobře.
You work for me, brain, not the other way around. And so far, so good.
Tři měsíce střízlivosti za mnou! Ta proměna byla neuvěřitelná: od bojů se spánkem k jeho zvládnutí, od emoční nestability ke stálému optimismu, od pouhého snášení života k aktivnímu budování života, jaký chci. Cesta pokračuje a těším se, co přijde dál.
