Tak. Dvě stě dní. DVĚ STĚ dní bez alkoholu.
Chvíli s tím číslem zůstávám, protože chci, aby mi to opravdu došlo. Ne jako notifikace. Ne jako počítadlo série. Jako skutečný fakt o mém životě.
10x lepší. Produktivita 10x lepší. Nálada pořád stabilní a normální, jen takový stálý tichý dobrý pocit pod vším, co dělám. Ne euforie. Ne růžový obláček (pink cloud). Jen klidný podtón, že systém je v pořádku.
Tohle není zázrak. Jen jsem měl nízkou výchozí úroveň.
Chci být upřímný v tom, proč to působí tak velkolepě.
Není to proto, že by střízlivost byla kouzlo. Je to proto, že moje výchozí úroveň byla příliš dlouho příliš nízká kvůli pravidelnému pití. Ten propad dolů byl tak postupný, že jsem přestal vnímat, kde vůbec to dno je. Návrat k normálnímu lidskému nervovému systému působí jako obrovský upgrade života, protože jsem léta fungoval pod normálem.
Lidé, kteří nikdy neměli pořádné tahy, to s přestáváním tak hluboce neprožívají. Dají si v pátek sklenku vína a neztratí tři dny života kvůli zotavování, studu a pomalému obnovování vůle. Neztrácejí nic, takže jim přestání nic dramatického zpátky nevrátí.
Já jsem ztratil hodně. Tak teď hodně dostávám zpátky. Ta matematika je symetrická. To je celé.
Jestli jsi v 5. dni, 30. dni, 90. dni a máš pocit, že zisky jsou nepoměrně velké vůči "pouhému nepití", je to proto, že opravdu jsou. Nedostáváš upgrade zadarmo. Dostáváš zpátky svou vlastní výchozí úroveň, plus všechnu energii, kterou jsi spaloval na udržování pijáckého života navrch toho běžného.
Pro úplnější obrázek toho, jak se tělo a hlava do téhle výchozí úrovně usazují, prochází příspěvek o šestiměsíční proměně po 180 dnech fyzickými a kognitivními změnami v tomto úseku.
Skutečná odměna: priority, oběti, žádná vina
Nejlepší věc na 200 dnech není nálada. Není to ani produktivita. Je to schopnost mít opravdu aktuální cíle, dávat jim prioritu a vědomě pro ně něco obětovat. Aniž bych se kvůli tomu nějak zvlášť cítil provinile.
Napsané to zní nudně. Žít to nudné není.
Když piješ pravidelně, každý cíl leží po proudu od pití. Můžeš věci chtít, ale nemůžeš je doopravdy sledovat plnou energií, protože polovina tvé energie je upsaná cyklu zotavování. Tak nějak všechno chceš jen napůl. Povýšení, vztahy, vedlejší projekty, fitness cíle, umění. Všechno běží na 60 procent, protože nemůžeš dát 100 procent ničemu, když 40 procent uniká bokem.
Po 200 dnech je únik zacpaný. Cíle přestávají být polovičatými přáními a začínají být skutečnými rozhodnutími. A ukazuje se, že schopnost říct "vybírám si tuhle věc, což znamená, že si nevybírám tu druhou" je celý motor dospělého života. Nikdy předtím jsem k němu neměl přístup. Teď ho mám.
Indie vývoj: Z "zábavné věci" na "tohle je můj příjem"
Nejjasnějším příkladem tohohle v mém vlastním životě je práce na indie vývoji.
Léta byla tvorba produktů bokem zábavná věc. Koníček. Něco, s čím jsem si hrál o víkendech a cítil se mlhavě provinile, že do toho netlačím víc. Skutečné peníze měly přicházet odněkud jinud. Vedlejší projekty byly povahový rys, ne plán.
Někde během posledních 200 dnů se to změnilo. Ta práce se posunula z "tohle je zábavná věc" do "tohle je můj hlavní příjem a budu to tak i řídit". Začal jsem kolem toho plánovat. Obětovat tomu jiné věci. Říkat ne společenským plánům, které se nehodily. Zacházet s ránem jako s nejcennějšími hodinami týdne, protože jimi jsou.
Nic z toho se nestalo možným proto, že bych se naučil nějaký nový produktivní trik. Stalo se to možným kvůli jisté šílenosti a odpoutanosti, a to bylo možné jen proto, že jsem přestal pít. Pití tě stahuje zpátky do průměru. Průměr je pro indie práci smrtící. Celá náplň té práce je "udělej něco, co by jiní lidé neudělali". To nedokážeš, když se tvůj nervový systém zotavuje ze sobotní noci.
Víc o tom, jak se tohle projevuje v práci obecně, jde do hloubky příspěvek o střízlivosti a produktivitě, který se více věnuje stránce každodenního výkonu.
Daň za šílenost
Nebudu předstírat, že je tohle samé pozitivum. Sledování věcí takhle tvrdě ve mně vytváří jistou toxicitu. Jsem méně trpělivý s lidmi, kteří nic nesledují. Méně mě zajímají nezávazná posezení, která nemají žádný účel. Hůř se uvolním do nedělního odpoledne, které nemá žádný program. Jsem, upřímně, posedlejší, než jsem býval.
Tu daň platím dobrovolně. Jsem posedlý člověk. Jeden hodně starý sen mi opravdu začíná fungovat. Ta výměna je férová.
Ale chci to pojmenovat pro každého, kdo tohle čte a všímá si u sebe stejného posunu. Pokud střízlivost odemkne motor, musíš si také dávat pozor na to, kam ho nasměruješ. Stejná intenzita, která vybuduje firmu, dokáže spálit přátelství, pokud nedáváš pozor. Pořád zjišťuji, kde je ta hranice. Ještě jsem ji nenašel.
Co bude dál: výživa a fitness
Teď, když je věc s alkoholem vyřešená, vnáším stejnou intenzitu do výživy a fitness. Jíst přísně podle svého kalorického cíle. Trénovat tolik, kolik jsem si naplánoval, ne tolik, na kolik mám náladu. Zaznamenávat si míry. Všechno.
Tohle je část, kterou na střízlivosti jako životním operačním systému považuji za nejzajímavější. Jakmile jeden velký projekt sebezdokonalování opravdu funguje, laťka pro všechno ostatní se zvedne. Ten hlas, který říkával "vážně si nebudeš zapisovat každé jídlo, no tak", přestává tu hádku vyhrávat. Zvládl jsi těžší věc. Tohle zvládneš taky.
Věci se posouvají z "bylo by to fajn" na "dělám to". Tenhle posun ve formulaci je jediné, na čem kdy záleželo.
Na 200 dní a na ŽÁDNÝ CHLAST
Před 200 dny jsem nebyl ten člověk, který tohle píše. Byl jsem někdo, kdo chtěl být tím člověkem, který tohle píše, a nedokázal přijít na to, jak. Jediné, co jsem mezitím změnil, je, že jsem přestal pít. Všechno ostatní vyplynulo z toho jednoho kroku.
Jestli se rozhoduješ, zda začít svou vlastní verzi tohohle experimentu, jediné, co ti můžu říct, je, že to funguje, a že to funguje úměrně tomu, jak hluboko pod výchozí úrovní vlastně jsi. Pokud nejsi moc hluboko pod výchozí úrovní, bude to malý, tichý upgrade. Pokud jsi hluboko, bude to velký životní zvrat. Neexistuje třetí možnost, kde by to neudělalo nic. Biologie je na to příliš čistá.
Komukoli, kdo tohle čte v 1. dni nebo ve 100. dni: jsi blíž, než si myslíš.
Komukoli ve 200. dni, 300. dni, 500. dni: pokračuj. To skládání úroků je skutečné a ještě se nedoskládalo.
ŽÁDNÝ CHLAST.
Sleduješ svou vlastní sérii? Sober Tracker je soukromé počítadlo bez účtu, které jsem postavil přesně pro tenhle druh dlouhé hry. Žádný sociální feed, žádné série ztracené kvůli zapomenutému přihlášení, žádní přátelé, co sledují. Jenom ty a to číslo.
